USA: 5 let života OSY ZLA
28. 1. 2007
Za "osu zla"
označil americký prezident George Bush Írán, Irák a KLDR ve svém prvním
projevu o stavu unie právě před pěti lety, 30. ledna 2002. Přehled
vývoje v těchto státech v posledních pěti letech:
...
ÍRÁN - Zatímco západní svět se soustředil na sporný jaderný program Íránu a také na nového prezidenta, domácí politikou v Íránu otřásal pokračující boj mezi konzervativním klérem a zastánci reformy, která by odpověděla na nespokojenost širokých vrstev obyvatel. Konzervativní politici bránili realizaci reforem prezidenta Mohammada Chátamího, zpřísnili represivní opatření a především zvítězili ve volbách - parlamentní volby v roce 2004 a prezidentské o rok později konsolidovaly jejich moc. Chátamího v srpnu 2005 překvapivě nahradil konzervativní populista, bývalý primátor Teheránu Mahmúd Ahmadínežád. Nový prezident je radikální i v mezinárodní politice - nevybíravými výroky napadá především Izrael a hlásá neústupnost v jaderném programu. Možný obrat v politických trendech naznačily poslední volby do obecních zastupitelstev a do Shromáždění znalců. Zatímco na přelomu února a března 2003 přinesly porážku reformátorů, v prosinci 2006 prohráli jednoznačně konzervativci. Reformisty podporující intelektuály povzbudilo udělení Nobelovy ceny za mír bojovnici za demokracii a lidská práva Šírín Ebadíové říjnu 2003. Problém s jaderným programem propukl naplno na podzim 2003. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhalila, že Írán léta tajně obohacoval uran. Teherán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Definitivní zmražení obohacování stále zarputile odmítá. V lednu 2006 Írán porušil dohody a obnovil jaderný výzkum s tím, že má právo obohacovat uran pro mírové účely. Až téměř po roce, 23. prosince 2006, RB OSN uvalila na Írán sankce. Pokud se Teherán do 60 dnů nevzdá obohacování, může RB rozhodnout o dalších sankcích.
...
ÍRÁN - Zatímco západní svět se soustředil na sporný jaderný program Íránu a také na nového prezidenta, domácí politikou v Íránu otřásal pokračující boj mezi konzervativním klérem a zastánci reformy, která by odpověděla na nespokojenost širokých vrstev obyvatel. Konzervativní politici bránili realizaci reforem prezidenta Mohammada Chátamího, zpřísnili represivní opatření a především zvítězili ve volbách - parlamentní volby v roce 2004 a prezidentské o rok později konsolidovaly jejich moc. Chátamího v srpnu 2005 překvapivě nahradil konzervativní populista, bývalý primátor Teheránu Mahmúd Ahmadínežád. Nový prezident je radikální i v mezinárodní politice - nevybíravými výroky napadá především Izrael a hlásá neústupnost v jaderném programu. Možný obrat v politických trendech naznačily poslední volby do obecních zastupitelstev a do Shromáždění znalců. Zatímco na přelomu února a března 2003 přinesly porážku reformátorů, v prosinci 2006 prohráli jednoznačně konzervativci. Reformisty podporující intelektuály povzbudilo udělení Nobelovy ceny za mír bojovnici za demokracii a lidská práva Šírín Ebadíové říjnu 2003. Problém s jaderným programem propukl naplno na podzim 2003. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhalila, že Írán léta tajně obohacoval uran. Teherán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Definitivní zmražení obohacování stále zarputile odmítá. V lednu 2006 Írán porušil dohody a obnovil jaderný výzkum s tím, že má právo obohacovat uran pro mírové účely. Až téměř po roce, 23. prosince 2006, RB OSN uvalila na Írán sankce. Pokud se Teherán do 60 dnů nevzdá obohacování, může RB rozhodnout o dalších sankcích.
...
IRÁK - Země zažila dramatický vývoj včetně války, svržení a popravení hlavy státu a nárůstu násilností. Před pěti lety vládl v zemi prezident Saddám Husajn, který byl ještě v říjnu 2002 opět zvolen hlavou státu údajně 100 procenty voličů. Neustále se tehdy vedly rozhovory o možném návratu zbrojních inspektorů OSN do země, kteří měli zjistit zda Irák nemá zbraně hromadného ničení. Po nátlaku se inspektoři do Iráku vrátili v listopadu 2002. Irák ale stále plně nespolupracoval, což bylo jednou z příčin americko-britské invaze do Iráku 20. března 2003. Saddámův režim padl dobytím Bagdádu 9. dubna a 1. května americký prezident George Bush po 44. dnech války oznámil konec velkých bojových operací v Iráku. V zemi poté zůstaly zahraniční jednotky na čele s USA, byla ustavena nová vláda, hlavně ale vypukly rozsáhlé násilnosti v řadě oblastí Iráku, do kterých se mimo jiné zapojila též teroristická síť Al-Káida (šéf její irácké pobočky abú Músá Zarkáví byl zabit loni v červnu). Různé útoky mířily na spojenecké vojáky, zahraniční pracovníky, ale i na Kurdy, šíity, policisty, vládní představitele či prosté Iráčany. V zemi začala též narůstat nevraživost mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Saddám Husajn byl zadržen v prosinci 2003 a po ročním souzení loni v prosinci popraven za masakr šíitů z 80. let. Zbraně hromadného ničení v Iráku nalezeny nebyly. V červnu 2004 skončila formálně okupace Iráku a vlády se ujal prozatímní kabinet. V roce 2005 se konaly dvoje parlamentní volby, ve kterých zvítězila převážně šíitská koalice. Prezidentem se stal Kurd Džalál Talabání a premiérem loni šíita Núrí Málikí. V říjnu 2005 byla v referendu schválena nová ústava země. Do konce loňského roku zahynulo v zemi přes 3000 amerických vojáků a nejméně 50.000 iráckých civilistů. Ze země odešly téměř dva miliony lidí.
...
KLDR - Kromě toho, že Severní Korea loni šokovala svět odpálením atomové bomby, se ani v posledních pěti letech v nejuzavřenějším režimu světa mnoho nezměnilo. U moci se drží Kim Ir-senův syn Kim Čong-il, země je hospodářsky na dně a spoléhá na mezinárodní pomoc, aby vůbec uživila obyvatelstvo. V jednáních s mezinárodním společenstvím střídavě ustupuje a vyhrožuje - hlavně jadernými pokusy a zkouškami raket dlouhého doletu. Znepokojivé je i posilování konvenčních vojenských sil. Po oznámení USA v říjnu 2002, že KLDR přiznala tajný jaderný program, odstoupila Severní Korea na přelomu let 2002 a 2003 od NPT, obnovila jaderný provoz v Jongbjonu a vypověděla ze země pozorovatele MAAE. Pokus o diplomatická jednání znamenaly první šestistranné rozhovory o jaderném programu KLDR v srpnu 2003 v Pekingu. Skončily bez zásadní dohody, stejně jako další kola. KLDR poprvé oficiálně oznámila, že má jaderné zbraně, v únoru 2005. V září 2005 sice na šestistranných jednáních slíbila, že se vzdá vývoje jaderných zbraní a přistoupí k NPT, ale vzápětí odmítla závazky dodržet, dokud USA neučiní ústupky jako první. Spor o severokorejský jaderný program vyvrcholil 9. října 2006 - Pchjongjang zřejmě vyzkoušel svou první jadernou bombu. Země ale pravděpodobně nedisponuje jadernou bombou umístitelnou na raketu (kromě toho zkouška mezikontinentální rakety Tepodong-2 v červenci 2006 selhala). RB OSN okamžitě uvalila na KLDR sankce, severokorejští představitelé se v prosinci vrátili k jednacímu stolu, zatím ale bez konkrétních výsledků.
IRÁK - Země zažila dramatický vývoj včetně války, svržení a popravení hlavy státu a nárůstu násilností. Před pěti lety vládl v zemi prezident Saddám Husajn, který byl ještě v říjnu 2002 opět zvolen hlavou státu údajně 100 procenty voličů. Neustále se tehdy vedly rozhovory o možném návratu zbrojních inspektorů OSN do země, kteří měli zjistit zda Irák nemá zbraně hromadného ničení. Po nátlaku se inspektoři do Iráku vrátili v listopadu 2002. Irák ale stále plně nespolupracoval, což bylo jednou z příčin americko-britské invaze do Iráku 20. března 2003. Saddámův režim padl dobytím Bagdádu 9. dubna a 1. května americký prezident George Bush po 44. dnech války oznámil konec velkých bojových operací v Iráku. V zemi poté zůstaly zahraniční jednotky na čele s USA, byla ustavena nová vláda, hlavně ale vypukly rozsáhlé násilnosti v řadě oblastí Iráku, do kterých se mimo jiné zapojila též teroristická síť Al-Káida (šéf její irácké pobočky abú Músá Zarkáví byl zabit loni v červnu). Různé útoky mířily na spojenecké vojáky, zahraniční pracovníky, ale i na Kurdy, šíity, policisty, vládní představitele či prosté Iráčany. V zemi začala též narůstat nevraživost mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Saddám Husajn byl zadržen v prosinci 2003 a po ročním souzení loni v prosinci popraven za masakr šíitů z 80. let. Zbraně hromadného ničení v Iráku nalezeny nebyly. V červnu 2004 skončila formálně okupace Iráku a vlády se ujal prozatímní kabinet. V roce 2005 se konaly dvoje parlamentní volby, ve kterých zvítězila převážně šíitská koalice. Prezidentem se stal Kurd Džalál Talabání a premiérem loni šíita Núrí Málikí. V říjnu 2005 byla v referendu schválena nová ústava země. Do konce loňského roku zahynulo v zemi přes 3000 amerických vojáků a nejméně 50.000 iráckých civilistů. Ze země odešly téměř dva miliony lidí.
...
KLDR - Kromě toho, že Severní Korea loni šokovala svět odpálením atomové bomby, se ani v posledních pěti letech v nejuzavřenějším režimu světa mnoho nezměnilo. U moci se drží Kim Ir-senův syn Kim Čong-il, země je hospodářsky na dně a spoléhá na mezinárodní pomoc, aby vůbec uživila obyvatelstvo. V jednáních s mezinárodním společenstvím střídavě ustupuje a vyhrožuje - hlavně jadernými pokusy a zkouškami raket dlouhého doletu. Znepokojivé je i posilování konvenčních vojenských sil. Po oznámení USA v říjnu 2002, že KLDR přiznala tajný jaderný program, odstoupila Severní Korea na přelomu let 2002 a 2003 od NPT, obnovila jaderný provoz v Jongbjonu a vypověděla ze země pozorovatele MAAE. Pokus o diplomatická jednání znamenaly první šestistranné rozhovory o jaderném programu KLDR v srpnu 2003 v Pekingu. Skončily bez zásadní dohody, stejně jako další kola. KLDR poprvé oficiálně oznámila, že má jaderné zbraně, v únoru 2005. V září 2005 sice na šestistranných jednáních slíbila, že se vzdá vývoje jaderných zbraní a přistoupí k NPT, ale vzápětí odmítla závazky dodržet, dokud USA neučiní ústupky jako první. Spor o severokorejský jaderný program vyvrcholil 9. října 2006 - Pchjongjang zřejmě vyzkoušel svou první jadernou bombu. Země ale pravděpodobně nedisponuje jadernou bombou umístitelnou na raketu (kromě toho zkouška mezikontinentální rakety Tepodong-2 v červenci 2006 selhala). RB OSN okamžitě uvalila na KLDR sankce, severokorejští představitelé se v prosinci vrátili k jednacímu stolu, zatím ale bez konkrétních výsledků.
...
Autor: ČTK
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář