Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


IZRAEL: tažení do Libanonu 1982

2. 12. 2006

Občanská válka v Libanonu a vyhnání OOP

Libanon, kde v roce 1970 po vyhnání z Jordánska našla azyl Organizace pro osvobození Palestiny, se stal dalším státem, který spálil konflikt na Blízkém východě. V zemi se rozhořela občanská válka mezi maronitskými křesťany, kteří chtěli OOP vypudit, a šíity i sunnity. Ráno 13. dubna neznámý střelec zabil v Bejrútu čtyři křesťany včetně dvou falangistů. Falanga odpoledne postřílela 27 Palestinců. V prosinci se scénář opakoval a konflikt přerostl v občanskou válku, do níž se zapojili i Palestinci. V červnu 1976, když stáli maronité na pokraji porážky, požádal prezident, jímž byl vždy maronita, Sýrii o zásah. Syrské jednotky vstoupily do Libanonu a vyhlásily příměří. Boje však pokračovaly, stovky obětí si vyžádaly vzájemné útoky na uprchlické tábory.

Po atentátu na izraelský autobus izraelská pozemní vojska obsadila jih Libanonu až k řece Litani. Když se na výzvu OSN Izrael stáhl, většinu území předal do rukou křesťanských milicí Jiholibanonské armády majora Saada Haddáda. Izrael se však v konfliktu dále angažoval, podnikal nálety na pozice OOP i na syrské protiletecké baterie. Situace se vyhrotila v roce 1982 po několika atentátech a střetech, 6. června překročily izraelské pozemní síly na třech místech hranici s Libanonem a zahájily operaci Mír pro Galileu. Obsadily třetinu Libanonu včetně města Tyr. O týden později obklíčil Izrael Bejrút, kam ustoupilo 11 500 členů OOP a 2 700 syrských vojáků. Pokus Sýrie angažovat se však dopadl špatně, 11. srpna ve velké bitvě v údolí Bika´a izraelští piloti sestřelili přes 80 syrských letadel.

OOP odešla z Bejrútu na konci srpna, 30. srpna odjel do Tunisu Jásir Arafat, tím však tragédie neskončila, 14. září vybuchla bomba na velitelství Falangistické strany. Zahynul i nový libanonský prezident, falangista Bachir Gemayel. O den později vpadli falangisté pod ochranou izraelských sil do palestinských uprchlických táborů Sabra a Šatíla, kde povraždili stovky Palestinců, možná až 3000. Kvůli tomu byl tvrdě kritizován i Ariel Šaron, neboť armáda neměla dopustit zvěrstva falagistů. Novým nepřítelem Izraele se stal šíitský Hizballáh, který byl založen v roce 1982 s cílem bojovat proti přítomnosti Izraele na jihu Libanonu a chránit šíity. Podporován je z Íránu.

V následujícím roce, 17. května 1983 Libanon, Izrael a USA podepsaly dohodu o izraelském stažení, které bylo podmíněno odchodem syrské armády, což ovšem Sýrie odmítla. V srpnu 1983 se však Izrael začal stahovat a z Libanonu odešel v roce 1985, střety s Hizballáhem však dále pokračovaly. Občanská válka však pokračovala dále, stabilizovat situaci se podařilo syrským vojskům, která působila v zemi od roku 1976 a od devadesátých let dohlížela na mír. V Libanonu zůstala až do roku 2005.

S kroky egyptského prezidenta Anvara Sadata však nesouhlasila většina Arabů, a tak byl slibný proces opět pozastaven. Militantní jednotky Palestinců útočící na severní hranici Izraele se dostávaly do konfliktu s libanonskými křesťany a roku 1975 zde propukla občanská válka. Absence centrální moci vyhovovala OOP a její činnosti, zvláště pak poté, co se do bojů zapojila Sýrie a kontrolovala východ země. S tím se Izrael nemohl smířit a po obsazení jihu Libanonu v roce 1978 následovala izraelská invaze do Libanonu roku 1982 s cílem zničit základny OOP. Silně kritizovaná a nepříliš úspěšná izraelská přítomnost v Libanonu byla ukončena roku 1985, nicméně jih Libanonu byl podřízen tzv. Jiholibanonské armádě podporované Izraelem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář