IZRAEL: problém jménem Ahmadínežád
Zatímco se pozornost světa upíná stále ještě k Iráku, v sousedním Íránu dochází
k politické radikalizaci, která může mít fatální následky. Už před dávným zvolením islámského fundamentalisty Mahmúda Ahmadínežáda do
funkce prezidenta země vyjadřovaly Spojené státy i Evropa opakovaně
obavy z toho, že Írán může brzy získat jaderné zbraně. Zatímco ale před
zvolením Ahmadínežáda bylo možné doufat, že by íránské nukleární zbraně
sloužily jen k odstrašení nepřátel, nyní je důvod k mnohem vážnějším
obavám.
Ahmadínežád šokoval svět, když prohlásil, že Izrael by měl být
vymazán z mapy. Ti, kdo doufali, že se tento zatím nezkušený politik
jenom přeřekl a po vlně mezinárodní kritiky svou rétoriku zmírní, se
mýlili. Před několika dny íránský prezident v saúdskoarabské Mekce
řekl, že Izrael by měl být přesunut do Evropy. Nejnověji prohlásil, že
Holocaust je mýtus a Izrael by měl být přestěhován na Aljašku.
Svázané americké ruce
Bílý dům v reakci na tyto nejapnosti uvedl, že Ahmadínežádovy
výroky jsou dalším důvodem, proč nedopustit, aby íránská vláda vyvíjela
jaderné zbraně. Potíž je v tom, že tlak na Írán zatím končí jen u
bezzubých prohlášení. Amerika má svázané ruce, protože ani politicky,
ani vojensky není vzhledem ke svému angažmá v Iráku připravena na
případný rozsáhlejší vojenský zásah v Íránu. A Evropa je už tradičně
rozdělena. Zatímco Velká Británie prosazuje nekompromisní přístup,
ostatní velké země preferují i nadále vyjednávání a tlak na Írán s
pomocí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Slabost Západu
Íránská vláda si je momentální slabosti Západu dobře vědoma. I
proto oznámila, že svůj jaderný program nejenom nezastaví, ale že
vybuduje vedle již existující jaderné elektrárny v Búšehru další - v
Chúzestánu. Přitom si vyhrazuje právo pokračovat v pokusech vyvinout
program vlastního obohacování uranu, odkud už je jenom krok k výrobě
jaderných zbraní. Na hrozbu MAAE, že problém předloží Radě bezpečnosti
OSN, reagoval Írán schválením zákona, na jehož základě může íránská
vláda zablokovat mezinárodní inspekce jaderných zařízení, pokud by Írán
měl být skutečně předmětem jednání Rady bezpečnosti.
Stojíme tak nejspíše před jednou z největších mezinárodních
krizí novodobé historie. Pokud by totiž měl mít Írán získání jaderných
zbraní na dosah, nemůže tomu v žádném případě nečinně přihlížet
přinejmenším Izrael. Írán má už nějakou dobu k dispozici rakety
středního doletu, které mohou zasáhnout jak Evropu, tak Izrael. A
nedávno Írán také údajně získal rakety s doletem přes 4000 km, které by
mohly teoreticky zasáhnout i USA. Zatímco nebezpečí, že by íránští
političtí fundamentalisté napadli Evropu nebo USA, je poměrně malé,
Izrael se zcela po právu vždy cítil (a ve světle Ahmadínežádových
výroků nyní ještě více cítí) íránským jaderným programem smrtelně
ohrožen.
Varianta Osirak?
Mohla by se tak opakovat situace z roku 1981, kdy Izrael podnikl
letecký útok na jaderný reaktor Osirak v Iráku, který zničil. Na nějaký
čas tak zmařil naděje Saddáma Husajna na získání jaderných zbraní.
Ministr obrany Izraele Šaul Mofaz nedávno prohlásil, že Izrael zvažuje
i preventivní vojenskou akci proti Íránu. Ten vzápětí ústy svého
ministra zahraničí prohlásil, že bude reagovat „nejtvrdším způsobem“.
Je jasné, že USA se tomuto scénáři chtějí za každou cenu
vyhnout. Případný útok Izraele na Írán by nepochybně vedl k obrovské
radikalizaci celého regionu. Je těžké předvídat, jak by se v takové
situaci zachoval islámský Pákistán, který už jaderné zbraně má. Ostatně
před možností, že prezident Parvíz Mušaraf může být v politicky
nestabilním Pákistánu svržen a nahrazen islámskými fundamentalisty i za
méně dramatických okolností, než by byla nepochybně extrémně vypjatá
situace v případe izraelského útoku na Írán, už varovala celá řada
expertů.
Na tahu jsou USA
Přední americký novinář Seymour Hersh tvrdí, že Pentagon má už
připraven svůj vlastní plán, jak Írán paralyzovat. Šlo by o přesně
cílené útoky na centra íránského jaderného programu a stanoviště
íránských raket. Americká vláda samozřejmě existenci takového plánu
popírá, ale pokud nechce, aby Izrael musel vzít svou obranu do
vlastních rukou, bude muset jednat. Jestliže by útok vedly USA,
existuje mnohem menší pravděpodobnost, že dojde k použití jaderných
zbraní a že konflikt přeroste do nové války islámských zemí s Izraelem.
Problém je skutečně vážný zejména proto, že Izrael v žádném
případě nemůže připustit, aby Írán jaderné zbraně měl. Dokonce i Saddám
Husajn byl pro Izrael racionálnějším - a tedy vypočitatelnějším -
protivníkem, než současný Írán. Pro Ahmadinežáda není zničení Izraele
jen politickou prioritou, ale náboženskou misí. Ví velmi dobře, že útok
s pomocí jaderných zbraní by Izrael v podstatě vymazal z mapy, zatímco
případný protiútok by sice stál mnoho životů na íránské straně, ale
neznamenal by konec rozlehlé a lidnaté země. Tato matematika bohužel
náboženským fanatikům, kteří už teď neváhají používat sebevraždu jako
zbraň, stačí. Izrael to dobře ví.
Autor: Jiří Pehe