Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


IZRAEL: město Beršéva

14. 12. 2006

Město Beršéva leží v Negevské poušti. O Negevu se mluví jednak v souvislosti se střediskem Dimonou, kde Izraelci mají své jaderné zbraně, a dále s umělými zahradami. Tam díky novým pěstitelským po­stupům zrají prý plody nevídané velikosti i krásy. Beršéva – Sedm studní – je dnes moderní město, kde žijí hlavně tzv. Jemenci (přistěhovalci z Jemenu) a Rusové. Paneláky, v kterých bydlí, vypadají stejně uboze jako ty na periferii Prahy nebo Brna. Obchodní domy v centru však svědčí o prestiži města a jeho světoznámé Ben Gu­rionovy univerzity.  Vyjedete-Ii z Beršévy směrem na jih, uvidíte zbytky mostu z dob os­manské říše a budete-Ii mít štěstí, narazíte na beduínský trh. Prodávají se zvířata – velbloudi, mezci, ovce a kozy, ale také barevné látky, do kterých se beduínské ženy rády oblékají, a věci denní potřeby. Trh po­malu končí a kočovní beduíni se vracejí domů do svých tábořišť. Každé se skládá z několika stanů a nahrubo postavených ohrad pro dobytek. Kolem stanů chodí kozy, písek je poset jejich bobky.

...

Ale skutečnou vesnici si beduíni postavit nemohou – většina jich spadá pod zákon tzv. nepřítomných z roku 1950. Podle něj Arabové, kteří po rozdělení země v letech 1947-1949 museli ze své půdy utéci, se na ni nemohou vrátit. Tito uprchlíci "zevnitř", vyhnanci ve vlastní zemi, zůstali, kam až došli. Dnes živoří. Protože jsou mimo zákon, ne­mají právo stavět domy a teoreticky ani pěstovat dobytek. Na jihu Izrae­le jich žije asi šedesát tisíc. Nemají trvalé bydliště, a tak – ač jsou izrael­skými občany – nemohou volit.

...

Na Blízkém východě obecně panuje snaha donutit beduíny, aby se někde trvale usídlili. V Palestině tomu tak z velké části bylo již před ro­kem 1947. Ale pak přišlo rozdělení země a zmíněný zákon o "nepří­tomných". Jejich půda byla z třiadevadesáti procent konfiskována. Ne­měli ani právo pracovat v izraelských kibucech nebo mošavech (v ki­bucech se lidé dělí o vše rovným dílem, v mošavech je smíšený způsob hospodářství). Roku 1966, když v Izraeli přestalo platit stanné právo, kterému arab­ské obyvatelstvo podléhalo, se Arabové chtěli vrátit na svou půdu. Tehdejší vládní strana Likud ale roku 1977 jednání přerušila a po sta­žení Izraele ze Sinajského poloostrova vznikly na půdě konfiskované beduínům vojenské základny. Odškodné ve výši mezi dvěma a patnácti procenty skutečné hodnoty zabrané půdy bylo stejné, jaké dostali ži­dovští osídlenci Sinaje.

...

Beduíni dnes tvoří dvanáct procent arabských obyvatel Izraele. Kromě šedesáti tisíc v Negevu jich třicet pět tisíc žije v Galileji. Příliš se liší od ostatních lidí, překážejí, a tak se izraelská vláda rozhodla je tro­chu zcivilizovat, zmodernizovat. Nechala pro ně postavit zvláštní města. Beduíni se přestěhovali, jejich zbylá půda byla zabavena a při­padla státu. Dnes mají na vybranou. Buď opustí stáda, tradiční způsob života a nechají se zavřít do paneláků – nebo budou žít mimo zákon. Pak se vydávají napospas tzv. zeleným hlídkám, které demolují jejich domy a zabavují jim stáda. Ostatně půda, na které jsou beduíni dosud trpěni, je dál pokládána za půdu židovskou a může být pronajata pouze Židům.

...

Beduíni mají strach, mnozí z nich to vzdali a odcházejí hledat práci do města. Od Beršévy k moři prý kočuje jeden jediný kmen. Dvacet pět beduínských vesnic je nelegálních, pouze sedm je uznaných a o čtyřech se jedná. Mezitím Izraelci připravují plán na kolonizaci Negevu včetně průmyslových zón a letiště, to vše v oblasti hustě zalidněné beduíny. Na stavbách v Negevu ostatně vidíte pracovat právě je. Jsou rádi, že mají výdělek. I to nejlepší z měst vystavěných speciálně pro ně – Rahat – je ne­vábné místo. Slunce vypaluje domy z panelů a jiného levného mate­riálu. Ulice nejsou vydlážděné ani vyasfaltované, kanalizace není do­končená, staví se viditelně nahodile, jak koho napadne. Beduíni města nemilují a drtivá většina obyvatel Rahatu by se prý okamžitě vrátila na svou půdu a ke svým stádům. Není to však možné.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář