FINSKO: politický systém
Zákonodárnou moc reprezentuje jednokomorový parlament Eduskunta. V parlamentních volbách je na čtyřleté období zvoleno 200 poslanců, z nichž po posledních volbách v roce 2003 tvoří více jak třetinu ženy. Ve sněmovně působí osm parlamentních skupin. Volební práh není stanoven, což zvýhodňuje celonárodně slabé avšak lokálně silné strany.
...
Prezident republiky je zvolen v přímé volbě na šest let, maximálně dvakrát po sobě. V minulosti byl prezident zvolen kolegiem volitelů (300, později 301 členů), od roku 1994 je volba přímá. Prezident jmenuje a odvolává vládu a navrhuje kandidáty na post předsedy vlády po konzultaci s parlamentními stranami a mluvčím parlamentu. Původní právo prezidenta rozpustit parlament a svolat nové volby bylo omezeno ústavní reformou z roku 1991. Toto právo bylo využito dvakrát - a to v roce 1917 a 1975. Dnes je vztah mezi prezidentem a parlamentem omezen na oficiální ceremonie. V únoru 2000 se Tarja Halonen stala první ženou v prezidentském úřadě, když porazila kandidáta Strany středu Esko Aha. Příští prezidentské volby se odehrají v lednu 2006.
...
Finský parlamentní systém je po dobu své stoleté historie relativně stabilní. Strany se začaly vytvářet na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století podle štěpných liniích (jazyková štěpná linie, socialisticko-nesocialistická linie a linie venkov-město). Sociálně demokratická strana nedosáhla popularity jako její švédský protějšek, ale od roku 1907 se stala se jednou z nejsilnějších stran. Strana středu (původě agrární strana) bývala jakýmsi prostředníkem mezi ostatními stranami, podílela se na vytváření mnoha vlád a dnes je nejsilnější vládní stranou. Konzervativní strana (oficiálně Národní koaliční strana) zažívala popularitu zejména v sedmdesátých letech dvacátého století. Švédská lidová strana je unikátní strana ve finském politickém životě, která reprezentuje švédsky mluvící obyvatelstvo. Křesťanští demokraté jsou druhou nejmenší stranou v parlamentu a jejich popularita postupně upadá. Nový fenomén ve stranickém systému představovala Zelená liga, která se do parlamentu dostala v roce 1987 a na vládě se podílela mezi léty 1995-2002. Pravicová strana Praví Finové je nejmenší parlamentní skupina.
...
Ve finském více-stranickém systému získávají v parlamentních volbách tři největší strany (sociální demokraté, konzervativci, Strana středu) kolem 20-25 procent. Vládní koalice jsou široké a mohou zahrnovat různou paletu stran. Příkladem toho jsou známé duhové koalice Paava Lipponena (1995-2002), ve kterých se sešla mimo jiné konzervativní Národní koaliční strana s dvěmi levicovými stranami.
...
Po volbách roku 1991 odešli sociální demokraté do opozice a vláda konzervativců a Strany středu v čele s Eskem Ahem byla u moci do jara 1995. V parlamentních volbách v březnu 1995 utrpěla Strana středu drtivou porážku. Nový předseda Sociální demokracie, Paavo Lipponen, zformoval unikátní vládu složenou ze sociálních demokratů, Národní koalice, zelených, Levicové aliance a Švédské lidové strany. Lipponenova duhová koalice zůstala u moci po celé své funkční období. Mezi jejími nejdůležitějšími cíli bylo uvést a stabilizovat Finsko ve strukturách EU, zlepšit domácí ekonomiku a snížit nezaměstnanost. Následující volby roku 1999 znamenaly posílení vlivu nesocialistických stran, sociální demokraté přesto zůstali nejsilnější parlamentní stranou a Lipponen opět vytvořil vládu ze stran, které již fungovaly ve vládě předchozí. Současnou vládní koalici pod vedením Mattiho Vanhanena tvoří Strana středu, Sociální demokracie a Švédská lidová strana. Příští parlamentní volby jsou naplánovány na březen 2007.
...
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Helsinky (Helsinki, švédsky Helsingfors)
559 330 obyv. (v aglomeraci hl. města žije celkem cca 1 mil. obyv.)
Další velká města: Espoo 224 231 obyvatel
Tampere 200 966 obyvatel
Vantaa 184 039 obyvatel
Turku 175 059 obyvatel
Oulu 125 928 obyvatel
Hlavní politické strany:
vládní koalice: Strana středu, Sociální demokracie, Švédská lidová strana
opoziční strany: Národní koaliční strana, Levicový svaz, Strana zelených, Křesťanský svaz, Opravdoví Finové
Struktura ústř. orgánů státní správy: Úřad předsedy vlády, 13 ministerstev
Parlament 200‑členný jednokomorový parlament, mandát poslanců na 4 roky, poslední volby: 16. 3. 2003, následující řádné volby: březen 2007, předseda parlamentu: Paavo LIPPONEN (od 2003).