FINSKO: ekonomická situace
Finsko patří z hlediska ekonomické výkonnosti mezi nejúspěšnější země Unie. Ekonomický růst za rok 2005 činil v souladu s prognozami 2,1 procent a po tříletém klesajícím trendu dosáhl finský vývoz pětiprocentního nárůstu. I v následujících letech bude ekonomický růst výrazně ovlivněn zvyšujícím se růstem finského vývozu (zejména elektrotechnických a elektronických produktů). Hlavní motor finské ekonomiky představuje sektor informační a komunikační technologie a mezi nejvýznamnější vývozní artikly patří právě telekomunikační produkty včetně mobilních telefonů. Proto má na růstu HDP ve Finsku nezanedbatelný podíl i největší výrobce mobilních telefonů na světě - nadnárodní společnost Nokia. Více než polovina finského obchodu se odehrává mezi zeměmi Unie (zejména s Německem, Švédskem a Velkou Británií).
...
Podobně jako v ostatních skandinávských zemí i Finsko zastihla hospodářská krize na počátku devadesátých let. Světová ekonomika prodělávala v rámci globálních změn krizi, která se projevila i ve Finsku, jelikož byl obchod této malé země silně propojen se světovými trhy. Dalším důvodem krize byla ztráta sovětského trhu. Ještě v roce 1988 patřilo Finsko mezi osm zemí s největším HDP na osobu na světě. V roce 1990 se hospodářský růst zastavil a v následujícím roce se snižoval o 7,1 procent. Situace se stabilizovala v polovině devadesátých let. I přes dobré výkony po zažehnání recese zůstává finská ekonomika zranitelná. Domácí trh není dostatečně velký, zahraniční firmy kupující finské produkty mají v zemi velký vliv a finské firmy musí tvrdě bojovat v konkurenci soutěživého globálního trhu.
...
Jednou z nedořešených slabin finského hospodářství je míra nezaměstnanosti. Ta se ještě před deseti lety pohybovala okolo 16 procent, postupně klesá, avšak cílové hodnoty (zaměstnanost na úrovni 75 procent a míra nezaměstnanosti 5 procent), které avizovali představitelé finské vlády, se prozatím dosáhnout nepodařilo. V roce 2005 dosahovala nezaměstnanost 8,4 procent. Vysoká nezaměstnanost ve má výrazný strukturální charakter (vyšší nezaměstnanost u starších obyvatel a méně kvalifikovaných pracovníků, regionální nezaměstnanost). Podle odborníků mohou být její příčinou i příliš vysoké podpory v nezaměstnanosti, vyšší zdanění práce či složité procedury při zakládání nových firem.
...
Problémům souvisejícím s celosvětovým ekonomickým vývojem se Finsko muselo bránit teritoriální diverzifikací exportního sektoru. Právě proto získaly finské výrobky v mnoha komoditách v roce 2004 v některých ekonomických destinacích větší tržní podíly, či se objevily na nových světových lokalitách. Příkladem výrazných úspěchů může být i silový motor finské ekonomiky – sektor informační a komunikační technologie. Snížená poptávka v zemích EU byla kompenzována vývozem tohoto sektoru na trhy Číny, jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Výroba elektrotechnického průmyslu se v loňském roce sice kvantitativně zvýšila o 14 %, avšak hodnota vývozu tohoto průmyslového odvětví klesla v důsledku snížení vývozních cen o 2-3 %. Zhruba 80 % z elektrotechnického průmyslu představují telekomunikační výrobky jako mobilní telefony a telekomunikační sítě.
...
Růst celkové produkce v roce 2005 (2,1 %) znamenal zpomalení hospodářského růstu ve Finsku o 1,5 procentního bodu oproti loňskému roku. Značný vliv na nižší růst celkové výroby měl výpadek produkce v papírenském průmyslu (dlouhotrvající stávka na jaře s následným zastavením výroby ze strany zaměstnavatelů), což mělo za následek snížení výroby v daném průmyslovém odvětví až o desetinu. Odhaduje se, že bez tohoto výpadku by celkový hospodářský růst dosáhl téměř 3 %. Výsledky zahraničního obchodu Finska za loňský rok je možno hodnotit velmi pozitivně. Podle celní statistiky zahraničního obchodu se celková hodnota vývozu zvýšila na 48 790 mil. EUR. Dovoz vzrostl o deset procent na 40 270 mil. EUR. O růst vývozu se v loňském roce zasloužil průmysl kovů, stroje a zařízení a chemický průmysl. Z hlavních kategorií výrobků se oproti předcházejícímu roku snížil pouze vývoz elektrotechnického průmyslu a lodí. Podíl vývozu výrobků špičkových technologií se v loňském roce snížil o 17,5 %. Tento pokles byl ovlivněn především snížením hodnoty vývozu mobilních telefonů, ačkoliv kvantitativně jejich vývoz dosáhl rekordního množství 32 miliónů kusů.
...
V oblasti energetiky je program zaměřen především na elektroenergetiku, konkrétně na jadernou energetiku a úložiště odpadů. Podíl jaderné energie ve Finsku činí přibližně 27 % spotřeby elektrické energie. Podíl elektrické energie vyrobené spalováním fosilních paliv činí přibližně 40 % a podíl elektrické energie vyrobené ve vodních elektrárnách dosahuje přibližně 20 %. Finsko věnuje rovněž velkou pozornost zvýšení podílu elektrické energie vyrobené z alternativních a obnovitelných zdrojů.
...
Finsko v současnosti navyšuje své energetické kapacity prostřednictvím dalších jaderných elektráren. Provozovány jsou celkem 4 bloky jaderných elektráren ve dvou lokalitách.V prosinci 2003 rozhodla finská vláda o výstavbě nového 5. bloku jaderné elektrárny o výkonu 1600 MW v oblasti Olkiluoto. Uvedení nového reaktoru do provozu je plánováno na rok 2009. Projekt sledoval hlavní cíle finské energetiky: zajištění zásobování energií, udržení přiměřené ceny a přijatelné dopady na životní prostředí. Na spolupráci v oblasti subdodávek na tomto v současné době největším finském investičním projektu se podílí i české firmy (např. Škoda JS, a.s.). Finsko uvažuje o výstavbě dalšího (šestého) jaderného bloku.
...
V oblasti ukládání radioaktivních odpadů je Finsko na jednom z předních míst na světě. Při JE Olkiluoto je v hloubce 500 metrů vybudováno ve skalním masivu podzemní úložiště pro vyhořelé jaderné palivo. Finsko se tak stalo první zemí, která vybudování trvalého úložiště uskutečnila. Finsko má největší elektrárnu na biomasu na světě – Alholmens Kraft ve městě Pietarsaari (na západním pobřeží cca 500 km od Helsinek). Jako palivo se používá rašelina a biomasa na dřevním základě. Dalším používaným palivem je ekologicky šetrnější rákos (spalováním vzniká méně škodlivin než u předchozích).
...
Finsko patří mezi tradiční a dlouhodobé obchodní partnery České republiky. Pro rozvoj této obchodní relace byla podstatná zejména Dohoda o odstranění obchodních překážek ve vzájemném obchodě platná od roku 1974 až do roku 1995. Vstupem Finska do EU byla pak tato bilaterální smlouva překonána tzv. Evropskou dohodou, která svou dimenzí rovněž upravila další možnosti expanze obchodní spolupráce. Od 1.5.2004 je v platnosti Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Přestože v objemovém srovnání Finsko nepatří mezi nejdůležitější obchodní partnery ČR, má svým postavením i charakterem významnou pozici v rámci našeho zahraničního obchodu
Zdroj: České centrum (Export.cz)