UKRAJINA: teď už nechce do NATO
Nová ukrajinská vláda Viktora Janukovyče otáčí kormidlem zahraniční politiky směrem k Moskvě. Nejlepším důkazem toho byla včerejší návštěva Janukovyče v Bruselu, kam v premiérské funkci přijel vůbec poprvé. Janukovyč se setkal jak s představiteli Severoatlantické aliance, tak i Evropské unie. Předchozí ukrajinské vlády projevovaly o členství v obou organizacích velký zájem. Nový premiér prohlásil, že vstup do EU zůstává dlouhodobým cílem jeho země, ale že od snah o členství v NATO upouští. Obhajoval to veřejným míněním a snahou o dobré vztahy s Moskvou.
Vůle lidu
"Zatím se budeme snažit o rozšíření naší spolupráce s NATO. Na otázku vstupu do aliance ale kladně odpoví jen malá část obyvatel Ukrajiny," řekl premiér. Průzkumy mu dávají za pravdu: proti vstupu do aliance je nyní asi 60 procent Ukrajinců, zatímco jednoznačně pro je jen 20 procent z nich. Janukovyč zároveň ukázal, kde leží těžiště jeho zahraniční politiky. "Nemůžeme upřednostnit partnerství s NATO před dobrými vztahy s Ruskem. Nechceme vést politiku, jež by vnesla problémy mezi NATO a Rusko a mezi EU a Rusko. Chceme být spolehlivým mostem mezi Evropou a Ruskem," řekl. Aliance původně uvažovala o tom, že na listopadovém summitu v Rize bude s Ukrajinou jednat o zahájení takzvaného Akčního plánu členství, který by vedl do několika let k jejímu vstupu. Nyní tento bod z programu mizí. Přesto se prý NATO dál dívá na Ukrajinu pozitivně. "Důležité je, že podle premiéra zůstává členství v alianci dlouhodobým ukrajinským cílem," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Europragmatismus
Odklon od prozápadní politiky se ukázal i při jednáních nové vlády s Evropskou unií. Janukovyč včera řekl, že vstup do EU jako dlouhodobý cíl dál platí, ale že jeho politika musí být pragmatická. Těsně před příjezdem dokonce hovořil o tom, že je na čase ukrajinský "euroromantismus" nahradit "europragmatismem". Přitom právě dohoda mezi oběma rivaly umožnila po čtyřech měsících od voleb vznik nové vlády. Janukovyčova proruská Strana regionů ji sestavila s komunisty a socialisty až poté, co nový premiér slíbil prezidentovi, že zachová prozápadní orientaci země. Ukrajina udělala rozhodný krok směrem k EU v roce 2004 po tak-zvané oranžové revoluci. Ta vypukla právě kvůli Janukovyčovi, který zfalšoval své vítězství v prezidentských volbách. Jenže se ukázalo, že přibližování Kyjeva k Bruselu nebude tak rychlé. Vztahy definitivně ochladly kvůli vnitropolitickým tahanicím a nástupu Janukovyče do úřadu premiéra.
...
I proto eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová včera zopakovala, že unie neplánuje zahájit vstupní rozhovory s Ukrajinou. Evropská komise chce jen rozšířit vzájemnou spolupráci v rámci sousedské politiky. Ukrajina se tak musí spokojit se slibem, že s ní unie vytvoří zónu volného obchodu. To však připadá v úvahu až po ukrajinském vstupu do Organizace světového obchodu, který se nyní zpožďuje kvůli neshodám s Tchaj-wanem a Kyrgyzstánem. Jediným hmatatelným výsledkem, který si Janukovyč včera z Bruselu odvezl, byla tedy dohoda, že EU pomůže Kyjevu zaplatit měřáky plynu a ropy na hranicích. To má zamezit dohadům, zda Ukrajina neoprávněně odebírá ruské suroviny, jak ji obviňuje Rusko.
...
Autor: Radek Honzák