Ohrožené U.N.E.S.C.O.
Jde o národní park v Himálaji, kde se vypíná nejvyšší hora světa Sagarmatha (Čomolungma) na západě známá jako Mount Everest, další dvě osmitisícovky a několik sedmi- a šestitisícovek.
Ledovce v Himálaji odtávají, což mění tvář krajiny, a zároveň nebezpečně zvyšuje množství vody v místních horských jezerech. Ta se vylévají z břehů a zaplavují údolí. Na program jednání byla zařazena podobná situace v Peru, kde rovněž tají ledovce, či v ledovcovém parku Los Glaciares na hranicích Argentiny a Chile. V centru zájmu je i ničení korálových útesů v nejrůznějších částech světových oceánů - například u Belize či ve Velkém bariérovém útesu u severovýchodního pobřeží Austrálie. Obě místa jsou na Seznamu UNESCO. Velký bariérový útes od roku 1981, korálové útesy u Belize od roku 1996.
V současné době z více než osmi set památek a přírodních parků zapsaných na Seznamu UNESCO jich čtyřiatřicet figuruje jako vážně ohrožených. Důvody jsou různé: místní války, neschopnost některých zemí starat se o tyto památky, vliv znečišťování ovzduší a nejnověji změny klimatu, především důsledky globálního oteplování. To způsobuje nejen odtávání ledovců, ale v důsledku změn krajiny i změny fauny a flóry v daném území. V mnoha případech jde o ohrožené nebo endemitní druhy.
Podle Georginy Peardové z UICN (Světové unie pro přírodu) je nejvyšší čas přijmout nové strategie k zachování přírodního bohatství a uvažovat o vytvoření nových chráněných oblastí v zájmu udržení biodiverzity naší planety. Tato organizace podává pravidelně každý rok souhrnnou zprávu organizaci UNESCO o stavu světového přírodního bohatství. Každá ohrožená položka ze Seznamu UNESCO je posuzována odděleně. UNESCO může zvýšit dozor nad památkami v oblastech ohrožovaných místními konflikty. Těžko však dokáže zabránit oteplování planety, konkrétně odtávání ledovců kdekoli na světě. Stejná situace je i s korálovými útesy. V těchto případech mohou závěry UNESCO zaznít jen jako varovný hlas.