KLDR: co s ní bude dál ...
17. 5. 2007
Rada bezpečnosti OSN sankcemi izolovala už tak nejizolovanější stát světa. Severní Koreu. Embargo, které rada uvalila po pondělním testu jaderné bomby na
severokorejský režim, budeme považovat za vyhlášení války, varoval
ještě před zasedáním Pchjongjang. Ale na hranici mezi Severní a Jižní Koreou nová válka nezačne. Protože ta předchozí tady ještě neskončila. Čtyři kilometry široké (po dvou kilometrech na každé straně hranice)
a 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo odděluje dvě země - a do
jisté míry dva rozdílné světy od roku 1953, kdy znepřátelené korejské
státy podepsaly příměří. Příměří, ale ne ukončení války. Pásmo je dnes jednoznačně nejvíce militarizovanou oblastí na světě.
Mezi ostnatými dráty, střílnami, protitankovými zátarasy, strážními
věžemi a minami proti sobě stojí statisícové armády. Před čtyřmi lety se na chvíli zdálo, že i korejská hranice se může změnit. Jihokorejský prezident Kim Te-džong a lídr severu Kim Čong-il se
setkali v Pchjongjangu. Vypadalo to na začátek nové éry a možná i
otevření hranice. Naděje se však nesplnily a severokorejský jaderný test znovu rozdmýchal plány ještě více území nikoho "zabetonovat".
...
KLDR hrozí dalšími testy. A experti se přou o datum, kdy bude schopná vystřelit raketu s jadernou hlavicí. Jihokorejská armáda oznámila, že zpracovává krizový plán pro případ Rychlého vypuknutí války. Ten spočívá mimo jiné i v roztažení amerického nukleárního deštníku - tedy v nasazení amerických taktických jaderných zbraní. Pětasedmdesátiletá spisovatelka a místopředsedkyně jihokorejského PEN klubu Han Mal-suk je zarytou antikomunistkou od svého mládí, kdy se během války setkala v Soulu s komunistickými vojáky ze severu. "Vraždili každého, koho nepovažovali za loajálního vůči komunistům," uvedla spisovatelka. V proces sbližování jihu a severu nikdy nevěřila. Jediným řešením je podle ní pád režimu v Pchjongjangu. "Není jim co věřit. Opakovaně nám lhali. Když se prezidenti před čtyřmi lety setkali, Kim Čong-il hovořil o přátelství... A několik dní na to severokorejská armáda zastřelila sedm jihokorejských námořníků. Severní a jižní Korea zkrátka nemohou být přáteli," říká Han Mal-suk.
...
Na hranici obou Korejí to skutečně na přátelství nevypadá. Ale - více než chladné vztahy paradoxně pomohly místní přírodě. V demilitarizovaném pásmu nikoho vznikl - díky více než půlstoleté minimální přítomnosti lidí - unikátní ekosystém se vzácnými druhy ptactva a rostlin. Tuto unikátní oázu klidu zatím obklopuje největší koncentrace zbraní na planetě. Ekologové doufají, že jednou v lepších časech může být základem velké přírodní rezervace. Pozorovací stanoviště Dora nabízí jeden z mála pohledů na území Severní Koreje. Vedle vesnice, kde nikdo nebydlí - a které jižané říkají Vesnice propagandy - vlaje na obrovském masivním stožáru velká vlajka Korejské lidově-demokratické republiky s rudou hvězdou. Jde pravděpodobně o největší vlajku na světě, údajně váží přes čtvrt tuny. Označuje poslední hranici studené války. Zapomenutou vartu dávno odezněného konfliktu. Pro Jižní Koreu ale možná vše znovu začíná. Jaderný test znovu zvýšil napětí mezi oběma zeměmi a to se vždy projevuje střelbou na hranici. Minulý týden znovu pálila jihokorejská hlídka na skupina vojáků ze severu, kteří přešli do jižního pásma.
...
Severní Korea je hospodářsky na dně, hladovění a úplnému vyčerpání země brání jen pomoc Číny a v malé míře i Jižní Koreje. Jediný průmysl, který funguje, je zbrojařský. Rakety, ruční zbraně a další techniku chrlí země dál. Republika s 22 milióny obyvatel má ve zbrani 1,2 miliónu mužů a 7,7 miliónu rezervistů. Základní vojenská služba je povinná na šest let. Výdaje na armádu a zbrojení činí v KLDR (podle odhadu jihokorejských expertů) přes 30 procent celkového HDP. Značná suma teče do špionáže. Stále se hledá způsob, jak infiltrovat na území jižního nepřítele. Za posledních třicet let objevili jihokorejští vojáci celkem čtyři tunely, které seveřané podkopali pod hranicí a demilitarizovaným pásmem. Tunely měly sloužit k překvapivé invazi; ten zatím poslední byl odhalen v roce 1990. Soul ale předpokládá, že severokorejská armáda se snaží v hloubení pokračovat.
...
Jedním z tunelů, označeným číslo tři, se lze v hloubce sedmdesáti metrů pod zemí dostat až těsně k severokorejskému území, nebo přesněji řečeno pod něj. Válečná hranice tak vede i pod povrchem. I v tunelu jsou zátarasy a ostnaté dráty. Tunel, který se nachází jen padesát kilometrů od jihokorejské metropole Soul, vojáci objevili díky uprchlíkovi ze severu. Ten předal informaci, že někde v této oblasti armáda kope. Vyslaná skupina pak tunel, který už zasahoval více než kilometr do Jižní Koreje skutečně objevila. Na jihokorejské straně nadále působí také třicet tisíc amerických vojáků. Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Soulem přebírají v případě propuknutí vojenského konfliktu Američané velení spojených sil. Dojde na to znovu ? Většina Jihokorejců se domnívá, že nikoliv. Ale Američany si mnoho z nich chce pro jistotu ještě na poloostrově ponechat. "Jsem pro to, abychom vedli dialog se severem... Ale musíme být opatrní. Nemůžeme jim úplně důvěřovat. Je třeba jít pomalu. Američané by ještě neměli odcházet," říká studentka Kang Hjun-džin.
...
Mladší generace, které nezažily válku, jsou vůči komunistickému severu o něco vstřícnější než starší lidé, kterým válka poznamenala dětství či mládí. V posledních letech v Jižní Koreji sílil názor, že americká pomoc se přežila a země by se měla vojensky postavit na vlastní nohy, přestože nemá tak početnou armádu jako sever. Jaderný test posílil spíše stoupence opačného názoru....
...
Autor: Martin Novák (www.aktualne.cz)
...
KLDR hrozí dalšími testy. A experti se přou o datum, kdy bude schopná vystřelit raketu s jadernou hlavicí. Jihokorejská armáda oznámila, že zpracovává krizový plán pro případ Rychlého vypuknutí války. Ten spočívá mimo jiné i v roztažení amerického nukleárního deštníku - tedy v nasazení amerických taktických jaderných zbraní. Pětasedmdesátiletá spisovatelka a místopředsedkyně jihokorejského PEN klubu Han Mal-suk je zarytou antikomunistkou od svého mládí, kdy se během války setkala v Soulu s komunistickými vojáky ze severu. "Vraždili každého, koho nepovažovali za loajálního vůči komunistům," uvedla spisovatelka. V proces sbližování jihu a severu nikdy nevěřila. Jediným řešením je podle ní pád režimu v Pchjongjangu. "Není jim co věřit. Opakovaně nám lhali. Když se prezidenti před čtyřmi lety setkali, Kim Čong-il hovořil o přátelství... A několik dní na to severokorejská armáda zastřelila sedm jihokorejských námořníků. Severní a jižní Korea zkrátka nemohou být přáteli," říká Han Mal-suk.
...
Na hranici obou Korejí to skutečně na přátelství nevypadá. Ale - více než chladné vztahy paradoxně pomohly místní přírodě. V demilitarizovaném pásmu nikoho vznikl - díky více než půlstoleté minimální přítomnosti lidí - unikátní ekosystém se vzácnými druhy ptactva a rostlin. Tuto unikátní oázu klidu zatím obklopuje největší koncentrace zbraní na planetě. Ekologové doufají, že jednou v lepších časech může být základem velké přírodní rezervace. Pozorovací stanoviště Dora nabízí jeden z mála pohledů na území Severní Koreje. Vedle vesnice, kde nikdo nebydlí - a které jižané říkají Vesnice propagandy - vlaje na obrovském masivním stožáru velká vlajka Korejské lidově-demokratické republiky s rudou hvězdou. Jde pravděpodobně o největší vlajku na světě, údajně váží přes čtvrt tuny. Označuje poslední hranici studené války. Zapomenutou vartu dávno odezněného konfliktu. Pro Jižní Koreu ale možná vše znovu začíná. Jaderný test znovu zvýšil napětí mezi oběma zeměmi a to se vždy projevuje střelbou na hranici. Minulý týden znovu pálila jihokorejská hlídka na skupina vojáků ze severu, kteří přešli do jižního pásma.
...
Severní Korea je hospodářsky na dně, hladovění a úplnému vyčerpání země brání jen pomoc Číny a v malé míře i Jižní Koreje. Jediný průmysl, který funguje, je zbrojařský. Rakety, ruční zbraně a další techniku chrlí země dál. Republika s 22 milióny obyvatel má ve zbrani 1,2 miliónu mužů a 7,7 miliónu rezervistů. Základní vojenská služba je povinná na šest let. Výdaje na armádu a zbrojení činí v KLDR (podle odhadu jihokorejských expertů) přes 30 procent celkového HDP. Značná suma teče do špionáže. Stále se hledá způsob, jak infiltrovat na území jižního nepřítele. Za posledních třicet let objevili jihokorejští vojáci celkem čtyři tunely, které seveřané podkopali pod hranicí a demilitarizovaným pásmem. Tunely měly sloužit k překvapivé invazi; ten zatím poslední byl odhalen v roce 1990. Soul ale předpokládá, že severokorejská armáda se snaží v hloubení pokračovat.
...
Jedním z tunelů, označeným číslo tři, se lze v hloubce sedmdesáti metrů pod zemí dostat až těsně k severokorejskému území, nebo přesněji řečeno pod něj. Válečná hranice tak vede i pod povrchem. I v tunelu jsou zátarasy a ostnaté dráty. Tunel, který se nachází jen padesát kilometrů od jihokorejské metropole Soul, vojáci objevili díky uprchlíkovi ze severu. Ten předal informaci, že někde v této oblasti armáda kope. Vyslaná skupina pak tunel, který už zasahoval více než kilometr do Jižní Koreje skutečně objevila. Na jihokorejské straně nadále působí také třicet tisíc amerických vojáků. Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Soulem přebírají v případě propuknutí vojenského konfliktu Američané velení spojených sil. Dojde na to znovu ? Většina Jihokorejců se domnívá, že nikoliv. Ale Američany si mnoho z nich chce pro jistotu ještě na poloostrově ponechat. "Jsem pro to, abychom vedli dialog se severem... Ale musíme být opatrní. Nemůžeme jim úplně důvěřovat. Je třeba jít pomalu. Američané by ještě neměli odcházet," říká studentka Kang Hjun-džin.
...
Mladší generace, které nezažily válku, jsou vůči komunistickému severu o něco vstřícnější než starší lidé, kterým válka poznamenala dětství či mládí. V posledních letech v Jižní Koreji sílil názor, že americká pomoc se přežila a země by se měla vojensky postavit na vlastní nohy, přestože nemá tak početnou armádu jako sever. Jaderný test posílil spíše stoupence opačného názoru....
...
Autor: Martin Novák (www.aktualne.cz)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář